Klidný silák
David vždycky rád sportoval. Už když byl mladý vynikal prakticky ve všech sportech. Do čeho se pustil, to mu šlo. Proto chtěl začít nějaký sport dělat závodně a být v něm dobrý - vyhrávat. Jako asi každý kluk přemýšlel nejdřív o závodních autech a motorkách, nakonec se ale zhlédl v bojovém umění.
Vzorem mu byl čínský herec Bolo Yeung: „Byl to takový obrovský Číňan, ze kterého měl každý strach. Byl vždycky hodně negativní, okolím nepochopený – a to se mi hrozně líbilo,“ říká David o svém hrdinovi z dětství. Není proto divu, že další Davidovy kroky vedly do tělocvičny na kurzy karate.
Okolnosti, za jakých David začal na tréninky chodit, ale nebyly nijak příjemné. Začal totiž mít problémy ve škole. Někteří jeho spolužáci ho šikanovali. Vrcholem bylo, když mu jeden kluk z jeho třídy po tělocviku oznámil, že si na něho po vyučování počká před školou a tam ho zbije. To Davidovi nahnalo strach, ve škole zůstal až do pozdního odpoledne, kdy ho našla uklízečka a poslala ho pryč. Jenom vystrčil paty ze školy, už ho ostatní spolužáci vedli na slíbený výprask. „Ten kluk už se tam rozcvičoval,“ popisuje David svůj zážitek, „a spolužáci mě tam předhodili jako psovi. On párkrát máchnul rukama a já jsem ho jednou ránou poslal k zemi.“
Klid to ale malému Davidovi nepřineslo. Už za týden ho vyzval další spolužák a pak další a další. A donekonečna se bránit nemohl – proto když s ním další spolužák prakticky vyleštil podlahy ve třídě, měl David všeho po krk a přihlásil se na karate.
Zkušeností s konfliktními situacemi má David ve svém životě dost. Naučil se s nimi žít: „Konflikt sám o sobě není špatný, v mezilidských vztazích je jich hodně. Problém je, když si ho člověk nechá v sobě, pak to pro něj není dobré. Ale když se konflikt otevře a vyřeší, tak může být na obou stranách spokojenost. Otázka je, jak ten konflikt budeme řešit – násilí nepovažuju za úplně nejlepší způsob.“
A tím se ostatně sám David řídí. Své bojové umění zatím nikdy nemusel proti nikomu použít. A možnosti k tomu rozhodně měl. Třeba když na vlakovém nádraží v Ostravě začal opilý muž dotírat na jeho ženu a její sestru. „On na ně začal šahat a mě to hrozně naštvalo,“ říká David. „Úplně jsem si říkal, že bych s ním měl zatočit.“
V ten okamžik ale ztuhnul a nebyl schopen se nijak bránit. Nakonec se ukázalo, že to ani nebylo zapotřebí, pohotově totiž zasáhla Davidova žena. „Moje žena mu říkala: ‚Hele, my jsme křesťani, a jestli si na nás budeš něco dovolovat, tak budeš mít problémy s Bohem. A to je hrozně nebezpečné.‘ A ten člověk zareagoval hrozně zajímavě. Z té své agrese najednou ztichnul a začal si něco povídat pod nosem – a odešel pryč.“
